Jakým způsobem si žena může pomoci, aby dokázala pozornost směřovat i na sebe?
My ženy jsme od základního nastavení pečovatelky, každá v jiné intenzitě podle toho, která polarita, který archetyp v nás převažuje. Některé typy to mají přímo dané – naopak vyžadují veškerou péči okolí nasměřovanou sama na sebe, některé umí vše od sebe krásně odrážet, delegovat a jen velet. Tyto typy asi snadněji najdou cestu k tomu, jak pozornost dávat sama sobě především. Ale tipla bych si, že velká většina žen, obzvláště pokud se stanou mámou maji nastavení takové, že staví všechny, na kterých jim záleží před sebe. Samy se pak často ocitají až na posledním místě. Zní to jistě šlechetně a v tomto modelu fungování si většina neztěžuje. Jenže často to bohužel končí tím, že dáváme dáváme až už nemáme z čeho dát. Nastane zlom – buď žena zahořkne, připadá si zneužívaná, nedoceněná a nebo skončí vyhořením, popř radikálním útěkem ze své situace, který může mít neblahé následky. Proto je důležité dbát na rovnováhu, doplňování si svého vlastního “love tank” tak, abychom dávaly s radostí a dobrovolně, ale dávaly stejnou měrou i samy sobě. Společnost má na ženy vysoké nároky, očekává se, že budeme dávát své práci 100%, že budeme dávát svým rodinám 100% a nejen, že je to nadlidský úkol, ale navíc nedává prostor pro nás samotné. Proto je velmi důležité si do svého života vkládat naše malé radosti, které nás dobíjí. Základem je poznání sama sebe, udělat si jasno v tom, co je to klíčové, co vyživuje mou duši, mé srdce tak, aby se neuzavřelo a nezahořklo, protože máme pocit, že nedostáváme to, co si zasloužíme. Poznání sama sebe pak vede k jasnější a láskyplnější komunikaci, stanovení hranic a také disciplíně sama k sobě. Je potřeba se ztišit, zklidnit, vyprázdnit na to, abychom jasně slyšely volání našeho srdce. Já osobně to nacházím v pravidelné praxi jógy a tvoření, tanci a hudbě. Miluji cestování a poznávání nového, tak když nemohu cestovat fyzicky, baví mně cestovat “dovnitř” a poznávat jiné reality… tam je možností nekonečně.
– každá žena má svou jedinečnou cestu, ale, jaké jsou společné faktory, které hrají v jejím životě velkou roli
Ženský princip je tvořivý, tvoříme život, a když už jsme si své splnily nebo jsme se pro cestu mateřství nerozhodly, je důležité tvořit něco dalšího – projekt, vůně, umění, nebo i maličkosti např to, že vylepšíme naše prostředí doma. Pochopila jsem, že, bez tvoření bych to zkrátka nebyla já. Tím, že tvořím nové vůně nebo projekty, tak cítím, že mně každá radost z dokončené a povedené věci oživuje a nabíjí. Není potřeba usilovat o to být neustále pozitivní a “vzorný příklad všem”, co ale je potřeba je žít svoji verzi života autenticky, protože pokud jsme ve svém elementu, tak jsme naladěné na tu nejlepší frekvenci a dostáváme se do stavu “flow”. Proto to společné, co máme všichni je najít cestu, jak tento stav objevit, každý máme svou cestu, jaká tam vede a nikdo jiný z venku nám ji nemůže naservírovat. Je to na každém z nás si ji najít, protože jen my sami víme, co nám dělá dobře. Víme to lépe než všichni psychoterapeuti, než všichni spirituální guru, než lékaři a léčitelé… jen se musíme naučit sami sebe vnímat a signály rozpoznávat. Proto tak miluji pracovat s přírodními esencemi rostlin, protože ty nám mohou být na cestě velkým pomocníkem, je to rychlá zkratka k napojení se zpět k přírodě, oživují v nás vlastní intuici, která nám je všem dána do vínku, ale výchovou, vzděláváním, přizpůsobováním se abychom zapadli do společnosti, abychom mohli pracovat v kolektivu ji přestáváme slyšet a vnímat, protože jsme naučeni nejdřív se dívat ven a hledat odpovědi tam. Často až nemoc nebo nějaké životní krize nás navede k tomu, že jsme přinuceni tělo poslouchat.
Kápněte si pár kapek kompozice éterických olejů do dlaní, ztište se a vnímejte vůni celým svým srdcem. Zkuste třeba vůni Kantu Euforia a uvidíte, jak se vám během chvilky změní nálada…
Krásné letní dny!
